HeWeRův blog

Ztratíte práci, úspory, přátele a rodinu alias: ztratíte závazky a 20 let života. Je jedno jak. Prostě stojíte na hlavním nádraží v Praze, v kapse máte 600 Kč a mobil s malým kreditem. Co byste udělali?

Já bych prvně šel prodat plazmu. Pak bych sehnal nejlevnější možný nocleh přes noc (tuším za lepší 100Kč se dá něco sehnat) a šel na pohovor do nějakýho Call Centra. ~ nejmenovaný známý

Fuj, chuj s tebou, člověče. Jseš bez závazků, bez JAKÝCHKOLI závazků vůči komukoli a čemukoli a první, co uděláš je, že si půjdeš hledat závazky?

Vzal bych těch 600 Kč a šel se projít po Václaváku. Pěkně pomalu. A na všechny bych se usmíval.

Pak bych se šel někam pořád nažrat. Velkej kuřecí steak a hafo kroket k tomu. Tak moc, že by mi je museli přinést na zvláštním talíře. A tatarku! A seděl bych tam dlouho, dokud bych to celé nesnědl.

Dal bych si pifko, možná dvě a možná taky osum. Pak bych si koupil jedny malborka a zapalovač. Zbytek peněz bych dal tomu nejsympatičtějšímu bezďákovi na celém Václaváku. Už nikdy se totiž nebude opakovat ta situace, kdy mám poslední peníze (pravděpodobně míň peněz jak ten bezďák) a já je někomu dám.

Pak bych šel pod koně na Václaváku, lehnul si tam a čekal, až mě vyhodí policajti. Až by mě vyhodili, šel bych na Karlův most. Zapálil bych si první cigaretu, koukal do vody a nechal se unáše iluzí, že sem na lodi. Stejně, jako jsme to dělali, když jsme byli malí.

Druhý den bych si šel stoupnou na Zličín a jel bych se stopem někam podívat. Odjel bych někam pryč. To je jedno kam. Měl bych zvedlý palec a počítal bych, kolikáté auto mi zastaví.

Přespal bych v lese, přespal bych pod mostem. Vyžebral bych si prachy a zaplatil zálohu na hotel. Nechal bych si na pokoj dovést švédský stůl. Pak bych udělal hotelovou párty s tím, že mi to mají napsat na účet. A ráno bych zdrhnul požárním východem. A nebo ne. Nebo bych zdrhnul až by chtěli zaplatit.

Opět bych cestoval. Po celém světě. Po cestě bych balil řidičky a stopařky. Nechal bych si vykouřit od sympatické 40 leté francouzské nymfomanky někde na odpočívadle na dálnici. A pak bych ji nabídl cigaretu.

V každém městě bych si namlouval domorodce. A kde bych spal? Co bych jedl? Inu, já nevím. A je důležité nad tím přemýšlet?

Pak bych se na ulici srazil s dívkou. Modrokou, blonďanou a nezkušenou. Měla by naivní oči. Leské zorničky, které by oddaně čekaly, co s ním udělám. A nebo černovláskou, usměvavou a dravou. Měla by krásná prsa, trošku větší zadeček se začínající celulitidou a červené šaty. A nebo by byla drobná. Tak drobná a úzká, že by při sexu při každém zásunu vydávala jemné hýkající vzdechy rozkoše. A nebo ne. Kdo ví. Nasliboval bych jí zlaté z nebe a půl království k tomu. A dal bych ji cigaretu.

Zamiloval bych se do ní. Celé 3 dny našeho vztahu bych jí nosil růže a říkal jí, že je ta jedinná. Jak ten nejzamilovanější klučina na světě bych jí vyprávěl příběh o statečném princi na koni, o princezně v bílých šatech a lásce tááááákhle veliké. Hovno. Pak by mě to přešlo. Čtvrtý den bych ojel její nejlepší kamarádku. Jmenovala by se… třeba Radka.

Radka by mě nechala u sebe doma přespat, protože by byl její manžel na dovolené. Její milenec by se zrovna náhodou tu noc věnoval svojí vlastní manželce. Měla by doma bazén a saunu. A tam bych si to s ní k ránu rozdal znova… Hmmm… A pak znova.

Když by se sprchovala, šel bych nahý do kuchně a vytáhl moji krabičku cigaret. Zapálil bych si cigaretu. Vychutnal bych si každý výdech kouře, který by naplnil sterilní a studené prostředí kuchyně. Pak bych zapalovač schoval do krabičky a pěkně ji celou zabalil. Vše bych položil na stůl a nechal ležet. Záhy bych ukradl ze šuplíku 600 Kč a utekl bych…

…a šel se projít na Václavák.